V roce 2012 vyrostou na zeleninovém záhoně velvyslanectví v Dendrologické zahradě i méně známé nebo opomíjené druhy zeleniny, které jsou však zdraví velmi prospěšné.

Méně známé druhy zeleniny na zeleninovém záhonu velvyslanectví:

• Artyčok
• Brutnák lékařský
• Čekanka salátová (druhy Pan di Zucchero Bravo a Palla Rossa Percoco)
• Černá ředkev (druhy Panter a Japana)
• Černý kořen „Libochovický“
• Hořčice Red Giant
• Mangold červený, žlutý a zelený
• Perila
• Purpurová mrkev (odrůda Purple Haze)
• Roketa
• Řepa salátová (Betina — červená, Burpee’s Golden — žlutá)
• Štěrbák
• Tykev
• Vodnice Primera

Okrasné druhy zeleniny:

• Okrasné kapusty Peacock, Kamome a Coral

A nebudou chybět běžné druhy zeleniny:

• Cuketa
• Fazol (druhy Gema a Berggold)
• Salát Bowl (červený a zelený)
• Salát Lolo Rosa
• Cibule směs barev
• Mrkev (druhy Purple Haze a Koloseum)
• Meloun
• Paprika (Hodonínská a Almapaprika)
• Petržel Hanácká
• Růžičková kapusta

Okrasné rostliny:

• Měsíček
• Slunečnice
• Mák setý Gerlach

Více o jednotlivých druzích zeleniny:

Artyčok

Jeho květní lůžka jsou lahůdkovou zeleninou, kterou lze připravit na mnoho způsobů. Artyčok je vytrvalá rostlina, která dorůstá až do výšky 150 centimetrů. Je to teplomilná rostlina, a proto nejvíce roste na pobřeží Středozemního moře. Lze je však pěstovat i v mírném pásmu na slunečném a chráněném místě. Svědčí jim lehká, výživná, propustná půda.

Artyčoky se mohou konzumovat syrové jako salát s panenským olivovým olejem a zakapané citrónovou šťávou. Výborné jsou i dušené, grilované, smažené i pečené. Hojně se také nakládají. Často se vaří v osolené vodě asi 45 minut, až půjdou lístky lehce vytrhnout. Konce uvařených lístků namáčejí do různých omáček. Horními zuby se odstraní masitá dužina, až nám zbude čisté srdíčko.
Z listů i kořenů lze připravit léčivý odvar. Je prospěšný pro diabetiky, čistí a chrání játra, podporuje zdravé trávení.

Brutnák lékařský

Brutnák lékařský (Borago officinalis) se pěstuje jako léčivka a  kuchyňská zelenina do salátů (na začátku květu nať a samotné květy) a jako přísada do brutnákového octa, šťáv, dresinků atd. Jako léčivka působí protizánětlivě při příznacích revmatismu a při nemocech z nachlazení.

Čekanka salátová

Je jednou z nejlepších potravin s preventivním a léčivým účinkem nejzávažnějších onemocnění naší moderní doby. Konzumace čekanky vede ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a je vhodnou potravinou pro prevenci rakoviny střev – jedné z nejrozšířenějších typů rakoviny u nás. Čekankové puky totiž obsahují velice prospěšné látky, které v našem organismu působí hlavně detoxikačně. Čekanka čistí a ozdravuje střevní sliznice a mikroflóru a látky obsažené v čekance stimulují činnost žlučníku, jater a slinivky břišní, při pravidelné, ale umírněné konzumaci je opravdu úžasným pomocníkem našeho metabolismu na mnoha úrovních.

Černý kořen

Lahůdková zelenina s výrazným dietetickým účinkem. Černý kořen (Scorzonera hispanica) je znám i pod názvem hadí mord španělský. Navzdory tomu se jedná o velmi chutnou a zdravou zeleninu, kterou snadno vypěstujete a v kuchyni upotřebíte na mnoho způsobů. Užitkovou částí je kořen, který má jemnou bílou dužinu a poněkud nasládlou, trochu trpkou, ale velmi příjemnou chuť. Kůra kořene je téměř černá, odtud český název.

V kuchyni černý kořen používáme buď zasyrova do salátů, nebo ho upravujeme podobně jako vařený chřest, a podáváme ho přelitý různými omáčkami. Kořeny totiž obsahují asparagin, který se vyskytuje ve velkém množství také v chřestu. Vynikající je i obalovaný jako řízek. Mladé listové výhonky můžeme zpracovat jako špenát.

Vyžaduje hluboké, humózní, dobře vyhnojené a hluboce zpracované půdy s dostatečnou vlhkostí. Nesnáší čerstvé organické hnojení ani přihnojování dusíkem v průběhu vegetace. Vyséváme v březnu až začátkem dubna. Sklízíme od října postupně do jara.

Řepa

Pomáhá k celkové regeneraci organismu, její blahodárné účinky na lidský organizmus znali již staří Římané. Je přírodním zdrojem „minerálu krásy“ — křemíku, který podporuje tvorbu, pevnost a správný vývoj kostí, tkání, kloubů, ovlivňuje také pevnost cévních stěn, ale i vlasů a nehtů, dodává pružnost pokožce. Řepná šťáva obsahuje velké množství cukrů a barviva, betainu, který ji propůjčuje krásně sytě karmínovou barvu. Betain je známý svými  antioxidačními účinky, z barviv řepa obsahuje také flavony (žlutá barviva).

Z rostliny se konzumují mladé a křehké listy, které se dají použít do salátů, podušené, jako příloha k masu místo špenátu, vařené v polévce aj. Řepa se však pěstuje zejména pro bulvy, které se konzumují čerstvé nebo po tepelné úpravě podušením, vařením či pečením. Nejlahodnější jsou sklizené bulvy o něco větší než je velikost pinpongového míčku. Z řepy můžeme připravit spolu s mrkví  či jablky výtečný mošt.

Řepa má ráda půdu s dostatkem živin, ale nesmí být půda kyselá, štěrkovitá či čerstvě hnojená. Půda nesmí být suchá, ale přiměřeně vlhká. Červená řepa je velmi odolná proti chorobám a škůdcům. Řepu vyséváme obvykle na konci dubna nebo na začátku května, kdy víme, že už nepřijdou mrazy. Sklízí se na podzim před prvními zimními mrazy.

Řepa salátová žlutá Burpees Golden je středně raná odrůda s kulatou krásně žlutou dužinou vevnitř. Řepa žlutá se hodí do salátů, je sladší než ředkev červená.

Hořčice Red Giant

Typická japonská zelenina, s pikantní chutí a načervenalými listy. Může se sklízet průběžně, v dospělosti má mohutné listy podobné mangoldu. Čerstvé listy lze použít na salát,  či k vaření — je výbornou součástí dušené čočky, krup, rýže nebo jako příchuť do polévek.

Je nenáročná na pěstování, můžeme jí vysít kdykoliv na jaře a na podzim do běžného zahradnického substrátu nebo substrátu obohaceného kompostem. Roste rychle, na záhonech, ale i v truhlících. Již v šestém týdnu můžeme sklízet pěkné rostliny.

Mangold (červený, žlutý a zelený)

Méně známá špenátová zelenina, která má hned několik výhod pro naší zahrádku. Vzhledem k neustálému dorůstání můžeme mangold sbírat pravidelně. Další výhoda je okrasná – díky sytě červené barvě se hodí do zeleninového i květinového záhonku. Červený magold neztrácí barvu řapíků ani při vaření. V kuchyni používá stejným způsobem jako špenát, můžeme jej nabídnout dětem, kterým nechutná špenát. Mangold navíc obsahuje větší množství draslíku, sodíku, železa. Navíc je vynikající zdroj beta karotenu – prekurzoru vitamínu A.

Mangoldu červenému se daří v normální půdě bohaté na živiny a na slunečném stanovišti, kde se jeho listy zabarví do krásné červené barvy. Mangold můžeme pěstovat také na okenním parapetu. Vhodná doba na výsev semen mangoldu jsou jarní měsíce březen až květen.

Perila křovitá

Nenáročná bylina (perilla frutescens), která vypadá jako kopřiva a která obsahuje kyselinu rozmarinovou. Používá se podobně jako bazalka nebo koriandr (v angličtině běžně nazývá čínskou bazalkou). Perila má protizánětlivý a prokázaný protialergický účinek.

Pupurová mrkev

Nachově zbarvená mrkev se vrací mezi pěstované druhy. Do 17. století se pěstovala zcela běžně s dalšími barevnými mrkvemi — žlutou, červenou a bílou. Dnes nejznámější oražovanou vypěstovali holandští zahradníci zkřížením červené a žluté na počest holandské královské rodiny. Purpurová mrkev se v poslední době začíná více pěstovat pro své čistící účinky a je používáná do superzdravých koktejlů. Obsahuje totiž anthokyany, červená barviva, které obsahují  borůvky nebo červené hrozny. Anthokyany působí jako silné antioxidanty, které čistí lidské tělo od škodlivých volných radikálů a napomáhají v boji proti onemocnění organismu. Purpurová mrkev je uprostřed oranžová a nachově-oranžovou kombinaci si uchovává při mírné povaření. Při delším vaření purpurová barva ztmavne.

 

Roketa setá

Rostlina hojně pěstovaná jako listová zelenina. V podstatě se jedná o brukvovitou zeleninu, kterou řadíme mezi saláty. Známější variací rokety je rukola, jejíž listy jsou štíhlejší a chuťově je ostřejší. Roketa má naproti tomu listy oblejší a chuťově je jemnější. U nás se pěstuje jako doplňková pikantní listová zelenina. Má vysoký obsah vitamínu C a látky, které stimulují produkci žaludečních šťáv. Nejčastěji se používá jako součást salátových předkrmů. Natrhané čerstvé lístky obvykle zdobí řadu středomořských pokrmů. Výtečně se hodí k rajčatům, česneku, bazalce.

Černá ředkev

Typická zimní ředkev, určená ke skladování. Bulvy mají lehce korkovitý temný povrch a skrývají bílou kompaktní dužninu, která je po rozříznutí až hvězdicovitě mramorovaná. Má výraznou chuť. Používá se čerstvá — strouhaná do salátů, lisovaná jako šťáva. Černá ředkev obsahuje více vitamínu C než citrony. Kromě toho také vysoké množství vitamínu E, B1, B2 a B6. Z minerálů potom železo, draslík, fosfor, měď, síru a vápník. Látkám zvaným fytoncidy je vděčná za svůj antibiotický účinek. Nejvýznamnější složkou jsou však hořčičné silice obsahující síru. Těm vděčí ředkev nejen za svou chuť, ale hlavně za svůj blahodárný vliv na naše játra. Tyto silice najdeme ve všech ředkvích či ředkvičkách, avšak v černé ředkvi v nejvýraznějším množství.

Štěrbák (Endivie)

Méně známý druh listové zeleniny podobný salátu. Konzumují se listové růžice, které jsou mírně nahořklé, a proto povzbuzují sekreci slin a vylučování žluče. Štěrbák tím pomáhá čistit játra. Je bohatý na železo, draslík a beta karoten, menší množství dalších vitamínů a B komplexu. Štěrbák v kuchyni používáme samotný nebo společně s listovým salátem a dalšími druhy rostlin k přípravě zeleninových salátů. Štěrbák roste velice rychle, můžeme se těšit na zelené silné salátové hlavy. Může se pěstovat venku či ve skleníku.

Tykev obecná

Tykve jsou klasickou podzimní zeleninou, ale dobře uskladněné vydrží klidně až do jara. Z tykve připravíme pokrmy jak sladké, tak i slané, můžeme ji smažit, dusit, plnit, ale i použít do moučníků. Lze ji i zavařovat a připravit z ní marmeládu. Všeobecně je známá minimálně pro použití k výrobě hrůzostrašných masek.

Semínka tykví obsahují až 45% nenasycených mastných kyselin a nukleové kyseliny, které regenerují tělesné buňky a pomáhají zdravému růstu těla. Dýňová semena pomáhají při metabolismu vápníku a při přestavbě karotenu v bioaktivní vitamín A. Semínka můžeme pražit, dochucovat s nimi saláty, nebo je jen usušené chroupat u televize.

Tykve vyžadují humózní středně těžkou půdu s dostatečným množstvím dostupné půdní vláhy.

Vodnice Primera

Hybridní odrůda vodnice asijského typu. Brukev řepák vodnice, častěji jen vodnice, je rostlina pěstovaná pro své kulovité bulvy. Ty jsou bělomasé a mají velmi jemnou chuť, která se dá přirovnat k nepálivé ředkvičce či kedlubně. Má výrazně kratší vegetační dobu (80 dní) a je možné ji vysévat po celé jaro a léto. Vodnice má močopudné účinky, zklidňující nervy, stimulující srdeční činnost. Můžeme ji jíst syrovou nebo tepelně upravovanou – dušenou (výborná je jen podušená na másle, trošku osolená, opepřená), vařenou, krátce orestovanou nebo připravenou jako zelí.

Vodnice nejsou náročné na půdu nebo živiny a dobře se jím daří i v chladnějších oblastech. Vyžadují však častou závlahu a sluníčko a dobře propracovanou půdu.