A nenapadlo by Vás se zeptat…

… o  mrkvi

Mrkev byla původně žlutá nebo purpurová (nachová). Holandští farmáři vypěstovali v 17. století oranžovou odrůdu na počest královské Oranžské dynastie.

…. o lilku

Lilek (baklažán) pochází původně z Indie. Evropané ho v minulosti nazývali „šílené jablko“, protože věřili, že obsahuje jedovatou látku, jejímž působením se lidi zblázní. V angličtině má lilek dva názvy: britský „aubergine“ (z franzouzštiny) a americký „eggplant“.

Americký název pochází z odrůdy, která má bílou slupku a tvarem trochu připomíná velké vejce. U nás je ale známější varianta s fialovou slupkou, hruškovitého tvaru. Existuje asijská varianta, která  je delší a štíhlejší , s jemnější slupkou, takže se před vařením nemusí loupat.

… o ředkvičkách

Existuje spousta druhů ředkviček v široké škále barev od bílé přes nejobvyklejší růžově-červenou až po černou. Tato zelenina byla velice oblíbená u starověkých faraónů i Řeků a je příbuzná s hořčicí (patří do stejné čeledi rostlin), což vysvětluje její  trochu ostřejší chuť.

… o šalotce

Šalotka získala svůj název podle starověkého města v Palestině, ale je rozšířená po celém světě. Připomíná přerostlý česnek, je ale příbuzná s cibulí, má ale  trochu jemnější chuť.

… o rajčatech

Rajčata pocházejí z Jižní Ameriky, v Evropě nebyla známa až do té doby, než se v 15. století dostala do Španělska. Mnozí Evropané, včetně Italů, věřili, že jsou jedovaté, protože patří do skupiny lilkovitých rostlin stejně jako tabák a rulík zlomocný. Již 3. prezident Spojených států, Thomas Jefferson, je pěstoval, ale většina Američanů je nejedla syrová, ale jen ve formě kečupu. Teprve na začátku 20. století získala rajčata širokou oblibu a použití. Botanicky patří mezi ovoce, ale prodávají  (a konzumují se) jako zelenina. Obsahují vitamin C a antioxidant lykopen.