Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová představuje americkou iniciativu “People’s Garden“.

Zemědělská kancelář Velvyslanectví USA v Praze zorganizovala 16. října 2012 seminář o komunitních zahradách, který umožnil výměnu zkušeností mezi neziskovými organizacemi Prazelenina a Kokoza, jež provozují první komunitní zahrady v Praze, zástupci pražských městských částí, zahradníky, veřejností a médii.

Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová mimo jiné představila iniciativu “People’s Garden“ amerického ministerstva zemědělství a projekt zeleninové zahrady velvyslanectví, která existuje od roku 2010. Vysvětlila, co musí zahráda splňovat, aby si mohla říkat People’s Garden:

1. People’s Gardens by měly přinášet nějaký propěch okolní komunitě – například zkrášlovat okolí, poskytovat místo k odpočinku nebo věnovat své výpěstky potřebným. Mnohé z People’s Gardens v USA spolupracují s dobročinnými organizacemi. 2. Dalším kritériem pro People’s Gardens je vytváření partnerství a podpora spolupráce mezi různými jedinci, skupinami a organizacemi. 3. Třetí podmínkou pro People’s Garden je využívání trvale udržitelných praktik při jejím obhospodařování, ať už je to využívání dešťové vody, kompostování, omezování chemických ošetření či naopak podpora užitečného hmyzu.

Matěj Petránek přibližuje projekt Prazelenina v Praze 7.

Matěj Petránek z občanského sdružení Prazelenina a Kristina Řešetáková z občanského sdružení KoKoZa přiblížili své zkušenosti se zakládáním komunitních zahrad v Praze a zodpověděli řadu dotazů publika a novinářů.

Seminář ukázal, že koncept komunitních zahrad je pro českou veřejnost novinkou, která však nachází řadu příznivců, a to i přesto, že zahradničení má v České republice dlouhou tradici. Velvyslanectví chce proto v propagaci pěstování zeleniny na komunitních zahradách pokračovat, a to nejen prostřednictvím projektu ambasádní zahrady.

Na zeleninové komunitní zahrádky lze nahlížet z mnoha aspektů – podporují rozvoj poznatků a vědomostí v komplexnějších souvislostech, umožňují pohyb a pobyt venku, přispívají k poklesu obezity a lepším stravovacím návykům. Společné zahrady také podporují sdružování lidí s podobnými zájmy v daném místě. Od péče o malou rostlinku se postupně odvíjí i větší zájem o vlastní okolí a postupně také o přírodní cykly a přírodu jako celek. Kdo si jednou vyzkouší péči o rostlinky, také rychle pochopí, jak těžký úděl mají chudší národy, které jsou závislé svojí obživou na vlastních výpěstcích. S komunitními zahradami ve Spojených státech je spojeno střídmé hnojení, šetrné ochranné přípravky, kompostování a využívání dešťové vody.

Chtěli byste si pěstovat vlastní zeleninu, ale nemáte zahradu? Pak Vás budou zajímat městské komunitní zahrady, které fungují v mnoha světových velkoměstech a které se objevily i ve dvou pražských městských částech. Na semináři se dozvíte, jak fungují, i praktické rady pro začínající městské zahradkáře.

Seminář se koná v úterý 16. října 2012 od 10 do 13 hodin v v prostorách Amerického centra (Tržiště 13, Praha 1) a jste na něj srdečně zvání!

Seminář umožní výměnu informací mezi organizátory komunitních zahrad v Praze, zástupci městských částí, americkým ministerstvem zemědělství, českými odborníky na zahradnictví a zájemci o zahradničení ve městech.

A kdo na semináři vystoupí?

•  Jana Mikulášová, zástupkyně ministerstva zemědělství USA, představí projekt „People’s Garden” a zeleninovou zahradu Velvyslanectví USA
•  Matěj Petránek, občanské sdružení Prazelenina, přiblíží vlastní zkušenosti se zakládáním komunitní zahrady v Praze 7
•  Kristina Řešátková, sdružení KOKOZA – komunitní kompost a zahrada, seznámí s projektem komunitního kompostování na Jižním Městě
• Petr Gajdoštin, zástupce společnosti SEMO, poskytne informace o osivech a vhodných plodinách
• Mirka Paclová, společnost Hortiservis, nabídne rady, jaké druhy zeleniny zvládnou vypěstovat i začínající zahrádkáři

Po prezentacích bude následovat diskuse a občerstvení.

Těšíme se na Vaši účast, kterou prosím podvrďte na e-mailu MikulasovaJ@state.gov.

Americké ministerstvo zemědělství zakládání komunitních zahrad aktivně podporuje od roku 2009, kdy spustilo projekt občanských zahrad nazvaný „People’s Garden”.

Komunitní zahrady mají pozitivní dopad na životní prostředí a komunitu. Pěstování snižuje tzv. karbonovou stopu, jednotlivcům přináší zdravější životní styl (konzumace zeleniny a pravidelný pohyb při udržování zahrady) a místním komunitám napomáhá ke sjednocení a společnému zájmu.

Zahrady také slouží jako příklad používání dlouhodobě udržitelných praktik v zemědělství, neboť se jedná o zahrady s organicky pěstovanými plodinami. Praktiky trvale udržitelného rozvoje zahrnují například používání dešťové vody pro zavlažování,  kompostování a podporu užitečného hmyzu. Samozřejmostí je omezování chemikálií a používání ekologických hnojiv a ošetření.

Logo projektu The People's Garden

Komunitní zahrádky získávají své příznivce i v České republice. V Praze mohou lidé pěstovat zeleninu, bylinky či květiny od letošního jara v Holešovicích (projekt Prazelenina) a již druhým rokem na Jižním Městě (sdružení Kokoza — Komunitní kompostování a zahrada). První komunitní zahrada vznikla v roce 2004 v Brně-Králově Poli. Více v článku Zahradníci v džungli betonu

Stejně jako ve Spojených státech tak i v České republice nejsou komunitní zahrady jen místem pro pěstování, ale také místem setkávání místních obyvatel. Americký projekt People’s Garden, do kterého se od jeho zahájení v roce 2009 zapojilo přes 700 místních komunit (jejich aktuální počet ukazuje počítadlo na stránce The People’s Garden), vychází z myšlenky, že společné zahradničení přispívá ke sjednocení okolí ve společném zájmu a pomáhá životnímu prostředí.

Občanské zeleninové zahrady vznikají ve všech 50 státech i teritoriích, jak je vidět na interaktivní mapě. Zakládány jsou v náboženských střediscích, na federální nebo pronajaté půdě, ve školách a dalších místech v blízkosti komunit.

Komunitní zahrady v USA

Anglický název občanských zahrad „People’s Garden“ vychází z původního názvu ministerstva zemědělství, které v roce 1862 založil prezident Abraham Lincoln jako „People’s Department“ (ministerstvo lidu). Tento název je pravdivý dnes, stejně jako byl pravdivý tehdy, vzhledem k tomu jak ministerstvo zemědělství každodenně ovlivňuje životy Američanů. Pro připomenutí významu tohoto názvu byla ministrem zemědělství Vilsackem založena první zeleninová zahrada přímo v zahradách ministerstva zemědělství u příležitosti dvoustého výročí narození Abrahama Lincolna. Zahrada se poté rozšířila po celém okolí budovy ministerstva.

Sklizeň z amerických komunitních zahrádek je poskytována lidem v nouzi. Všichni zúčastnění se o své sklizně podílí s místními potravinovými sklady a stravovacími centry, aby byly zdravé potraviny dostupné všem.

Související články:

• Zahradničení mezi paneláky. Do Česka přichází to, co zná západní Evropa už desetiletí (iHNed)
• Zahradníci v džungli betonu (EnviWeb)