Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová představuje americkou iniciativu “People’s Garden“.

Zemědělská kancelář Velvyslanectví USA v Praze zorganizovala 16. října 2012 seminář o komunitních zahradách, který umožnil výměnu zkušeností mezi neziskovými organizacemi Prazelenina a Kokoza, jež provozují první komunitní zahrady v Praze, zástupci pražských městských částí, zahradníky, veřejností a médii.

Zemědělská specialistka velvyslanecví Jana Mikulášová mimo jiné představila iniciativu “People’s Garden“ amerického ministerstva zemědělství a projekt zeleninové zahrady velvyslanectví, která existuje od roku 2010. Vysvětlila, co musí zahráda splňovat, aby si mohla říkat People’s Garden:

1. People’s Gardens by měly přinášet nějaký propěch okolní komunitě – například zkrášlovat okolí, poskytovat místo k odpočinku nebo věnovat své výpěstky potřebným. Mnohé z People’s Gardens v USA spolupracují s dobročinnými organizacemi. 2. Dalším kritériem pro People’s Gardens je vytváření partnerství a podpora spolupráce mezi různými jedinci, skupinami a organizacemi. 3. Třetí podmínkou pro People’s Garden je využívání trvale udržitelných praktik při jejím obhospodařování, ať už je to využívání dešťové vody, kompostování, omezování chemických ošetření či naopak podpora užitečného hmyzu.

Matěj Petránek přibližuje projekt Prazelenina v Praze 7.

Matěj Petránek z občanského sdružení Prazelenina a Kristina Řešetáková z občanského sdružení KoKoZa přiblížili své zkušenosti se zakládáním komunitních zahrad v Praze a zodpověděli řadu dotazů publika a novinářů.

Seminář ukázal, že koncept komunitních zahrad je pro českou veřejnost novinkou, která však nachází řadu příznivců, a to i přesto, že zahradničení má v České republice dlouhou tradici. Velvyslanectví chce proto v propagaci pěstování zeleniny na komunitních zahradách pokračovat, a to nejen prostřednictvím projektu ambasádní zahrady.

Na zeleninové komunitní zahrádky lze nahlížet z mnoha aspektů – podporují rozvoj poznatků a vědomostí v komplexnějších souvislostech, umožňují pohyb a pobyt venku, přispívají k poklesu obezity a lepším stravovacím návykům. Společné zahrady také podporují sdružování lidí s podobnými zájmy v daném místě. Od péče o malou rostlinku se postupně odvíjí i větší zájem o vlastní okolí a postupně také o přírodní cykly a přírodu jako celek. Kdo si jednou vyzkouší péči o rostlinky, také rychle pochopí, jak těžký úděl mají chudší národy, které jsou závislé svojí obživou na vlastních výpěstcích. S komunitními zahradami ve Spojených státech je spojeno střídmé hnojení, šetrné ochranné přípravky, kompostování a využívání dešťové vody.