Opis z farní kroniky Římskokatolické farnosti Troubky
Letecké neštěstí nad Troubkami 17. 12. 1944
Dne 17. prosince 1944 krátce před polednem ohlašovala siréna letecký nálet. Bylo slyšet střelbu a ohromnou detonaci. Lidé vybíhali z domů a již vystupoval ohromný sloup černého dýmu z polí zv. Na Chválově ihned za Bečvou. V leteckém souboji byl zasažen jeden americký letoun „Liberator 24“, došlo k výbuchu a bombardér shořel. Z posádky čítající 10 mužů 6 zahynulo a jen 4 se zachránili padáky. Ve 3 minutách byla celá dědina na místě neštěstí. 2 muži, kteří se zachránili, byli stavitelem Maňáskem převezeni přes Bečvu, skrývali se přes den v lesíku u Roketnice, v noci došli do Henčlova, kde se po 3 dny skrývali v seně u p. Inocence Kratochvíla. Gestapo je sice hledalo, ale nenašlo. Po 3 dnech vydali se na cestu vždy v noci a došli až do Liptálu u Vsetína. Šťastnou náhodou vešli právě do domu, kde byla partyzánská spojka a slečna z toho domu Františka Mrnuštíková, která byla 6 let v Americe. Ta Američany ukryla před gestapem a když toto odešlo dovedla k partyzánům. Jeden z nich odevzdal slečně Mrnuštíkové fotografii všech 10 mužů posádky před startem 24. 8. 1944, napsal jména a šarže fotografovaných s prosbou, aby pátrala, kde vlastně neštěstí se stalo a kolik kamarádů zahynulo.
2 ze zachránivších se mužů byli četnictvem z Troubek zajati a přivedeni na stanici, kde se jich ujal místní farář, který denně pracoval na stanici, jelikož velitel stanice byl odkomandován do Svatobořic do tábora a 2 četníci, kteří zůstali na stanici, nedovedli ani slova německy. Aby nepřišel na stanici velitel Němec, vypomáhal po celou dobu místní farář na stanici a dělal i hlášení gestapu jako „praporčík Kočí“. S jedním ze zajatých se farář dobře italsky domluvil a dověděl se, že celá posádka byli katolíci. Zajatí ukazovali krásné medaile P. Marie, které měli na krku zavěšené. Gestapo dovolilo dát zajatým „malý kousek chleba a sklenici vody“, farář však nasytil je dobrým hanáckým uzeným a 2 láhvemi dobrého vína. Až večer důstojnická patrola z letiště u Přerova zajaté odvedla.
Třetího dne v poledne přivezli němečtí vojáci všech 6 mrtvol na obyčejném voze před faru, vše mrtvým odebrali a uskladnili ve farní kanceláři, mrtvým ponechali jen košile a podvlékačky. Mezitím se farář telefonicky spojil na četnické stanici s gestapem a po dlouhém vyjednávání dosáhl, že mrtví mohli být uloženi do rakví a odnešeni do kostela, kde byli, až došlo povolení k pohřbu na katol. hřbitov v Troubkách. Po dlouhém vyjednávání byl povolen pohřeb, ale nikdo kromě nosičů a kněze nesměl se pohřbu súčastnit ani pootevřít dvéře.
Místní farář zařídil, že pohřební průvod byl dokonce p. řídícím Ivanem Novotným fotografován. Fotografie pohřbu byly pak později všem rodičům padlých do Ameriky zaslány a to po dvou obrázcích každé rodině.
Ihned po převratě v květnu 1945 dal farář Valentin Nepustil svým nákladem hrob padlých co nejpečlivěji upravit a květinami ozdobit a hned první neděli svobody ohlásil kostelní sbírku na postavení pomníku padlým hrdinům Americkým.
V té době začala česká korespondence faráře V. Nepustila s rodiči padlých a Svazem amerických Čechů v Chicagu, na nějž se rodičové obraceli s prosbou, aby jim byly zaslány co nejpodrobnější zprávy o jejich drahých padlých. Anglický překlad všech dopisů faráře Nepustila do Ameriky obstarávala velmi ochotně slečna Majerová z redakce „Našince“ v Olomouci.
Slavnost odhalení a svěcení pomníku padlých Američanů dne 11. srpna 1946
Den 11. srpna 1946 byl pro Troubky dnem opravdu slavnostním. Slavnostního oběda uspořádaného na vlastní útraty na faře místním farářem súčastnil se pan divisní generál Novák z Brna, pan generál Beránek a p. generál Rakovník z Olomouce a 15 vyšších důstojníků z Olomouce a Přerova. Přijel z Prahy p. plukovník Davis (Američan) s chotí jako zástupce p. Amerického velvyslance Steihardta, který se slavnosti nemohl súčastniti, jelikož toho dne přijel do Prahy předseda Americké „Unrry“ p. Quardia. Pana plukovníka doprovázel čsl. Kapitán z Ministerstva Národní Obrany přidělený co tlumočník, pan Mr. Moore, zástupce Amerického Červeného kříže a pan František Yesia (Jíša), otec jednoho z padlých hrdinů, co zástupce ostatních rodičů padlých Amerických letců.
O 2 hod. odpoledne vyšel slavnostní velkolepý průvod od pomníku padlých z první světové války, kde byl položen věnec. V čele průvodu šla vojenská hudba, která již dopoledne koncertovala na návsi u kostela, za hudbou čestná rota vojenská, legionáři, partyzáni, skauti, Orli a Sokolové a ohromný průvod čítající 3 – 4000 lidí. Pomník odhalil předseda MNV pan Cyril Ticháček, načež místní farář pomník a kříž posvětil. Hudba zahrála nejdřív smuteční píseň. Slečna Mařenka přednesla báseň „Spěte již sladce!“ a po zahrání české a Americké hymny odebrali se hosté na slavnostní tribunu před hřbitovem, odkud promluvili p. generál Novák, pan Moore, p. Yesia, předseda MNV C. Ticháček a na konec místní farář arcibiskupský rada Valentin Nepustil.
Nato odebral se průvod na hříště u Bečvy, kde byla lidová veselice. Členové zdejšího Orla předvedli bezvadně hanácké tance za doprovodu vojenské hudby a osobního řízení skladatele a sběratele tanců p. ředitele Františka Novotného z Olomouce. Tyto tance přímo okouzlily Americké hosty. – Vojenská hudba koncertovala až do večera.
(Pozn. Obec dala před slavností znovu postavit přední část hřbitovní zdi se vstupní železnou bránou za 138.312 Kčs.)
Oslava druhého výročí padlých dne 17.12.1946
Dne 17. prosince 1946 bylo tomu 2 roky, co nad Troubkami bylo sestřeleno Americké letadlo „Liberator 24“. V ten den byla uspořádána smuteční vzpomínka na tyto oběti druhé světové války a obhájce naší svobody. V kostele bylo slouženo slavné requiem, kolem tumby stáli čestnou stráž vojíni letecké posádky z Přerova. Po Libera ubíral se průvod z kostela na místní hřbitov k pomníku a hrobu padlých Američanů. Průvod zahájila školní mládež, která nesla k hrobu ozdobený vánoční stromek. V průvodu šli vojáci, důstojníci s p. generálem Šmoldasem z Olomouce, hasiči a občanstvo. Na hřbitově postavili žáci stromek na hrob. Po projevu místního faráře Valentina Nepustila, při jehož řeči shodilo letadlo krásný vavřínový věnec přímo na hrob, promluvil p. generál Šmoldas a vyzval přítomné k minutě ticha k uctění památky mrtvých. K mládeži promluvil p. řídící učitel J. Novotný. Státními hymnami, jež zahrála místní hudba, byla slavnost ukončena. Vojsko i důstojníci zůstali na faře u oběda.
(Pozn. K 1. lednu 1946 obnovil svou činnost národopisný kroužek místního Orla, který poprvé vystoupil už v roce 1938 při oslavě 20. výročí ČSR. V roce 1947 vzrostl počet jeho členů a kroužek byl začleněn mezi „Mládež Československé strany lidové“. V roce 1948 si už pořídili vlastní hanácké kroje (celkem 22 párů) – náklady si hradil každý člen sám. Po „únoru“ se kroužek stal tanečním odborem Hanácké hudby z Předmostí u Přerova a pak samostatnou Hanáckou národopisnou skupinou.)
Vykopávka a znovupohřbení Amerických letců na zdejším hřbitově
Počátkem února 1948, víc jak po 3 letech byl hrob Amerických letců na zdejším hřbitově otevřen a provedena Americkými vojenskými úřady exhumace, aby mohla býti zjištěna totožnost amerických občanů a jejich jména. V tomto směru již v roce 1945 místní farář bezpečně zjistil správná jména a jejich fotografie dány na pomník. Americké pojišťovny však před vyplacením pojistek trvaly na zjištění totožnosti i americkými vojenskými úřady, což se u všech mrtvol také podařilo.
Tato práce trvala půl třetího dne. Mrtvoly byly pak zahaleny do nových čistě vlněných pokrývek, přeloženy do nových k tomu účelu z Ameriky přivežených dubových žlutě natřených rakví s cínovými vložkami a zaletovány. Výkrop hrobu a pohřeb 6 rakví konal se v pátek 6. února za asistence Americké komise a zástupců čsl. úřadů. Rakve přikryté každá americkou vlajkou byly spuštěny za zvuků čsl. a americké hymny do hrobu. Rakve byly opatřeny čísly a jmény padlých. Krásná a pietní slavnost byla velmi dojímavá. Dle Amerického zvyku byly pak americké vlajky odevzdány místnímu faráři jako zástupci rodičů na památku.
Ministr Dr. Jan Masaryk u hrobu padlých
Den 15. února 1948 byl památným pro Troubky. Za velké účasti honorací a spolků zavítal před polednem pan ministr zahraničí Dr Jan Masaryk do Troubek. U vchodu na hřbitov byl přivítán p. předsedou MNV Kamelandrem, odebral se špalírem školních dětí ku upravenému a nákladem místního faráře květinami ozdobenému hrobu padlých Amerických letců, kde položil krásný věnec.
Před odchodem podepsal se do připravené školní kroniky s poznámkou:
Nezapomenem a vděčni zůstaneme.
Troubky krásně udělaly svou povinnost. – Díky!
Místní farář, ač tolik podnikl na záchranu hrobů a pro pomník tolik obětoval, nemohl se pro onemocnění slavnosti (zúčastnit), ale přítomnost p. ministra byla mu sladkou satisfakcí za vše, co pro Americké padlé letce podnikl a také vytrpěl.
(Pozn. Za necelý měsíc byl ministr Jan Masaryk mrtev. 10. března 1948 údajně spáchal sebevraždu.)
Zdroj: Římskokatolická církev Troubky
Odkaz k dokumentárnímu filmu Přátelství na život a na smrt o osudech osádky sestřeleného Liberatoru,vzpomíná navigátor 2nd/Lt. Thomas Qualman: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100552743-pratelstvi-na-zivot-a-na-smrt/
