Český klub absolventů IVLP pořádal 29.11. panelovou diskuzi o tom, jak funguje neziskový sektor a filantropie v České republice a jak jej ovlivňuje stát. Dozvěděli jsme se, že:

• V dobrovolnictví na tom nejsou v porovnání s Evropou Češi vůbec špatně.
• Shánět peníze pro neziskový sektor je v Česku jednodušší.
• Financovat dobré věci lze i prostřednictvím závětí. 
• Stát chce podpořit individuální a firemní dárcovství.
• Giving Tuesday dorazilo společně s Black Friday i k nám.
• Neziskovou organizací mohou být i internetové noviny.
• Kalifornie započítává do daňového zvýhodnění i čas stravený dobrovolnictvím.

V dobrovolnictví nejsou Češi pozadu. Oproti Polsku a Maďarsku jsme na tom velmi dobře.

Dobrovolnictví, spolková činnost a dárcovství – to vše se skrývá pod pojmem filantropie podle Terezy Pospíšilové, která se neziskovému sektoru a filantropii věnuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Filantropie má podle ní v Česku dlouholetou tradici, která má své kořeny už v Rakousku-Uhersku a rozvíjela se i za první republiky. Aktuálně je v Česku až nad 100 000 neziskových organizací. Lidé se zapojují především do sportovních klubů, či do spolků dobrovolných hasičů. Česká republika se počtem dobrovolníků (30 % občanů) pohybuje kolem průměru evropských zemí. Řadíme se k zemím jako Rakousko a Belgie a překonáváme Polsko, Slovensko a Maďarsko. Vzorem pro nás může být Nizozemí s 47 procenty aktivních občanů, nebo Skandinávie.

Samotné dárcovství u nás po revoluci začíná zcela od 0. Komunistický režim dárcovství nepodporoval a nadace tak neměly na co navazovat. Češi ze začátku nechápali dobročinné motivy a na štědré mecenáše (zejména emigranty) se dívali někdy s podezřením, že protěžují své soukromé zájmy. Dnes čelí neziskový sektor další výzvě- klesající důvěře, k níž přispěla například migrační krize.

Shánět peníze pro neziskový sektor je v Česku jednodušší. Financovat dobré věci lze i prostřednictvím závětí. 

Tomáš Vyhnálek, ředitel fundraisingu nevládní organizace Člověk v tísni a absolvent programu IVLP, vnímá český trh jako fantastický trh pro fundraising ve srovnání s Irskem, kde existuje na neziskovém poli mnohem větší konkurence. Do fundrasingu se musí investovat stejně jako do ostatních aktivit. Za 1 Kč vloženou do fundraidingu získá Člověk v tísni 15 Kč nazpět. Neziskovému sektoru doporučil Tomáš Vyhnálek získávat peníze v online prostoru. Člověk v tísni spolupracuje i s tzv. influencery, jako je např. youtuber Kovy.

Podle Tomáše Vyhnálka přestává být v Česku tabu financování neziskového sektoru prostřednictvím závětí. V roce 2015 ve Velké Británii tímto způsobem získal neziskový sektor 2,5 mld liber.

Člověk v tísni má dnes okolo 25 000 pravidelných individuálních dárců. Stát Člověku přispívá jen 8 procenty. Přispívají spíš lidé než firmy. Více finančních dárců žije v Praze, tj. 45 procent. Člověk v tísni si nevezme peníze od každého. V minulosti odmítl dar ve výši 5 milionů Kč.

Stát chce podpořit individuální a firemní dárcovství

Další panelistka Martina Štěpánková, náměstkyně ministra a ředitelka Sekce pro lidská práva Úřadu vlády České republiky, představila práci Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Věří, že tento poradní orgán bude pokračovat i nadále – i když pod jiným politickým vedením. Stát podle ní bude pokračovat v plnění úkolů vylývajících ze Státní politika vůči NNO na léta 2015 – 2020. Jedním z principů, který je ve Státní politice uveden je, že vláda bude podporovat dobrovolnictví a dárcovství jako projev participace občanů na věcech veřejných. Na jaře má vzniknout studie o firemním dárcovství a brzy má být publikován také rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů v roce 2016.

Stát bez krajů a obcí zaplatil v souhrnné částce v roce 2015 neziskovému sektoru 10 mld Kč. Většinou se jedná o úhradu za činnosti a služby, které si stát nakupuje. Přes 4 mld Kč šlo na sociální služby. Nastavením grantů stát protěžuje určitá témata, kterými se neziskový sektor zabývá. Zaznělo také, že mezi neziskovými organizacemi jsou i také, které kritizují činnost státu. Stát tak přispívá i svým kritikům. 

Giving Tuesday v Česku se právě vyhodnocují

Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, o.p.s., představila posluchačům aktuální ročník Giving Tuesday, které se těší větší obliby nejen v Česku, ale i na celém světě. Do Česka přichází společně s Black Friday. Zapojují se do něj individuální dárci, korporace, ale i ambasádoři. Lidé jsou motivováni i tím, že se například díky příspěvku spolupracující organizace zdvojí částka, kterou přispějí. Obecně je v Česku členství v Asociaci společenské odpovědnosti čím dál tím větší zájem. Aktuálně mají 210 členů a noví se hlásí sami. Kromě Giving Tuesday, které probíhá 28.11., existuje v Česku i Den dárcovtsví (29.11.).

GivingTuesday prezentace 29.11.

Neziskovou organizací mohou být i internetové noviny

Ondřej Neumann, ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky, HlídacíPes.org
, představil neziskovou organizaci, která se snaží vyvážit vliv miliardářů na mediální scéně a reagovat na krizi mediální businessu, kdy jsou informace a zprávy na internetu zdarma. V době, kdy řadu médií vlastní Andrej Babiš, Daniel Křetínský či Marek Dospiva, chtějí nabídnout témata, která se v běžných médiích neobjeví. Inspiraci našli v USA v projektu Propublica.org. Mezi jejich stěžejní témata patří sledování mediální scény, činnosti českých miliardářů, ruské zájmy v Česku. Vydavají i různé publikace, např. o Miloši Zemanovi.

Kalifornie podporuje filantropii o poznání více

Jedna z našich účastnic, Barbora, žila dlouhodobě v Silicon Valley. Popsala, že tamní filantropie je mnohem více danově zvýhodněna. Do daňového odečtu lze započíst například i čas stravený dobrovolnictvím.

Diskuzi moderoval Libor Marek, zástupce ředitele Nadace Neziskovky.cz. Všem panelistům a moderátorovi děkujeme za jejich vystoupení a čas, který diskuzí a přípravou na ni strávili.